Canicross

naše začátky

S Barnym v tomto sportu začináme, protože je mlaďoch. Proto zatím netrénujeme nijak intenzivně. Spíš aby pochopil co po něm budud do budoucna chtít. První kroky vypadaly velmi zajímavě, barny běhal buď cikcak nebo mi chytal nohy nebo očurával rohy. Nebylo také vyjímkou,že se mi vyvlíklo vodítko. V prvních začátcích nám pomohl hlavně Honza,který běžel před Barnym s tenisákem v ruce. Pozitivní bylo, že ač je Barny takový měkouš občas postroj ani tah mu už od začátku nedělal problém. Pak jsme se asi dva týdny k postroji ani nedostali. A to bylo to nejlepší. Běheme té přestávky v tahání to jakoby barnymu všechno došlo a začal krásně táhnout, většinou rovně. A já jsem se stala tou co nestíhá. Protože klusat,dohromady říkat povel GO a ještě HODNÝ,PAŠÁK, není nic lehkého. Takže teď už běháme krásně kratké trasy a Barnyho to baví pořád víc. Když táhne a slyší pochvalu tak se usmívá jak to umí jen nadšený flat. Teď musím zapracovat na zatáčení ale prostě hlavní máme za sebou. Barny ví co po něm chci a oba nás to moc baví.